Zemědělské traktory jsou strojní zařízení primárně používané pro tah a pohon podpůrných strojů k dosažení účelů, jako je orba, příprava půdy, setí, sklizeň a doprava na polích. Jejich vývoj prošel technologickými inovacemi od parního pohonu až po spalovací motory. Od poloviny-do-konce 19. století se Spojené království postavilo do čela zavádění parních{5}}traktorů a v roce 1868 uvedla britská společnost Garrett & Sons na trh první parní-poháněný zemědělský traktor. Na počátku 20. století se postupně staly populární{10} benzinové motory a nahradily živočišnou sílu. Čína napodobila a vyrobila svůj první kolový zemědělský traktor v roce 1950. Podle provozního prostředí je lze rozdělit na typy pro suchou půdu a rýžová pole, přičemž traktory pro suchou půdu se dále dělí na typy pro všeobecné použití, pěstování, sad a zahradnictví. Moderní zemědělské traktory většinou používají dieselové motory a skládají se ze tří částí: motoru, podvozku a elektrického zařízení
